modernisvet.com

Street Art aneb umění ulice – jazyk neznámý?

Na světě existují různé druhy umění – a to nejen to „oficiální“ a legální, které najdeme vystavené v galeriích, ale najdeme i škálu rozmanitých výtvarných počinů na ulicích kolem nás, které zasahují do veřejného prostoru a promlouvají k nám, náhodným kolemjdoucím.

Tak trochu cizím jazykem, říkáte? Umění je přece zakořeněno v každém z nás. A abychom to dokázali, vzali jsme dnes naše studenty navštěvující kurzy češtiny pro cizince společně zkusit porozumět fenoménu streetartových umělců.

Vyrazte s námi dnes taky na procházku, odvážně na tu jejich „cizí řeč“ přistupme, zahrajme si s nimi hru a odhalme pravidla seberealizace jejich autorů – a, možná, že se u toho kousek toho jazyka taky naučíme!

Pouliční umění totiž nejspíš vždycky bude už svým samotným charakterem velmi kontroverzní otázkou. Bude provokující, odpuzující – bude pro nás stejně občas nesrozumitelné jako naše krásná čeština pro cizince, ale zároveň velmi fascinující, jedinečně přetvářející prostor kolem nás.

Co to Street art vlastně je?

A jelikož je tato otázka zejména pro mladší generaci, oslovili jsme naše studenty navštěvující pomaturitní studium angličtiny a dalších jazyků, aby nám rozdali pár mouder. A dělíme se s vámi! Je to zkrátka umění, které je „publikováno“ přímo ve veřejném prostranství, proto taky v překladu do češtiny mluvíme u umění ulice či pouličním umění.

Možností sebevyjádření se pro umělce na ulici stává téměř jakékoliv místo, prostor, zeď. Taky proto se toto umění často pohybuje na hranici s ilegalitou, taky proto s sebou většinou nese určité hlubší poselství, mnohdy ukryté tak dobře, že je jen na každém z nás, jestli (a do jaké hloubky) jeho tajemství dokážeme odhalit.

Základním rysem jak fenoménu street art, tak graffiti (zřejmě ve spojení s legalitou) je časté užívání pseudonymů, pod kterými se autoři skrývají, vytváří si novou identitu – a zároveň vystavují svá díla, která za ně hovoří.

A jelikož je naše škola zrovna v Anglii, kde vede přípravný kurz češtiny pro cizince, vydala se po stopách toho zřejmě (v současné době) nejpovolanějšího.

Fenomén Banksy

Anglický streetartový umělec, pocházejícího z bristolské undergroundové scény, přichází na scénu koncem 90. let, pracuje pod pseudonymem „Banksy“, ale jeho skutečná identita je dosud neznámá.

Banksyho díla jsou dost často satirická a nesou politické či kulturní poselství. Jeho díla se objevují nejen v Bristolu, ale taky v Londýně (kde se dokonce stala oblíbenými orientačními body) a v jiných městech po světě.

Umělec má za sebou (kromě poslední slavné kauzy, kdy „znehodnotil“ své vlastní dílo v přímém přenosu na aukci) spoustu zajímavých kousků. No jen řekněte, kterému umělci by se podařilo vpašovat na několik oficiálních výstav.

Tak např. ve slavné londýnské galerii Tate Modern při výstavě obrazů slavných umělců přidal Banksy imitace obrazů malířů, vždy s nějakým konkrétním odkazem, směřujícím na současnou společnost.

Monetův obraz Lekníny byl tak obohacen o plující odpadky, Banksy tak vyjádřil podobu dnešního světa a chování se lidí k přírodě. Tvář Mony Lisy pak byla na slavném obrazu Da Vinciho skryta za žlutý smajlík.

Začínáte taky už přistupovat na pravidla Banksyho hry?

Inspirace současnými kulturními hodnotami a vkládání vnímaného do nových souvislostí je v Banksyho díle často přítomné. Jeho tvorba je známá a uznávaná po celém světě, taky díky častému alegorickému vyjádření nesmyslnosti válek a jejich protikonzumnímu poselství.

Brno a Timo

Zpět k záhadám Česka! U nás se street art a graffiti v moderním slova smyslu začalo objevovat po roce 1989, víceméně ve stejné době, kdy se díky otevření hranic začalo objevovat taky spojení čeština pro cizince. Brno a Brňáci ještě donedávna mohli před Fakultou sociálních studií vídat růžový tank Davida Černého, který se stal prvním novodobým streetartovým počinem vůbec (28. duben 1991).

„Brněnským Banksym“ se stal nedostižitelný tvůrce Timo, který začal tvořit na konci 90. let svou „malou galerií“ pod pisáreckým mostem, a kterého velmi pozitivně přijímá dokonce i veřejnost (stejně jako u Banksyho, Timova identita není známá, přestože se již několikrát spojil s médii a poskytl pár rozhovorů).

Jeho tvorba je spíše poetická. Vrstvení odkazů, zanechávání stop, komunikace s okolím. Čím je Timo Brňákům tak blízký? Že by to byl – přestože se jedná přeci jen pro nás o trochu neznámou streetartovou řeč – srozumitelný jazyk?

My všichni jsme tak trochu uměním. Pojďme se zkusit nechat inspirovat a zanechat po sobě nějakou stopu – stejně, jako předměty, které denně potkáváme na ulicích, zanechávají nějakou stopu v nás. Ať už to bude srdce z oříšků v ranní ovesné kaši, nebo báseň od oblíbeného autora úmyslně zanechaná na napsaném kusu papíru na lavičce v Lužánkách.

„Když zkřehne strach ve vypjatém času, bojím se ve tmě radosti, jasu, a když ti uteču z nicotných spárů, dávám zas všechno do původních tvarů. Však moji novou dočasnou krásu ubíjejí hrůzy a vteřiny hlasu. Zas časem všechno svraská a upadá, do vrásek na dno úsměv můj uvadá. Uvadá na kráse vada V Edenu hmotné svobody svody-hada-jako za mlada!“

Timo (Básnička ze sloupu pod mostem v Pisárkách)

Přestaňme se ptát, co tím chtěl Timo či Banksy říci – ale pojďme se začít spíše poohlížet po tom, k čemu nás tím chtěli inspirovat. A – inspirujme se, navzájem! Jazyková škola Pelican z Brna se už teď těší na další milou procházku s vámi.

PELICAN